Do doby založení spolku (založen byl v roce 1873) se o požární službu v obci starali místní občané, kteří k ní nebyli vedeni ani cvičeni. Asi nejvíce zmiňovaný požár, s kterým se místní občané museli vypořádat, propukl na svátek sv. Anny 26. července 1661, kdy téměř celé městečko ze dřeva včetně kostela lehlo popelem, až na kamenný zámek a několik domů v jeho blízkosti. Po této zničující události vydal vlastník panství Otto Nostitz v roce 1663 pro své poddané protipožární opatření, které museli všichni respektovat. Další předpisy v oblasti požární ochrany, které ale platily pro celou zemi, vydala Marie Terezie či císař Josef II.

               Dne 25. ledna 1873 se v městečku Rokytnice sešlo 17 mladých mužů (12 Němců a 5 Čechů), aby založili spolek dobrovolných hasičů. Později, v roce 1881, byl založen sbor v Prostřední Rokytnici a o 4 roky později v Horní Rokytnici, které byli ještě samostatnými obcemi.
               Prvním velitelem rokytnického sboru byl zvolen Eduard Pohlreich. Jako legitimace člena sloužila vázaná knížka, ve které byly i schválené stanovy spolku. V září roku 1879 byla se sbory ze sousedních okresů Žamberk a Králík založena hasičská župa, která se nazývala „ŽUPA POHOŘÍ ORLICKÉHO“. Od té se náš německý spolek v roce 1886 odtrhuje a s dalšími spolky zakládají vlastní německou župu s názvem „OKRESNÍ HASIČSKÁ JEDNOTA ROKYTNICE Č.64“.
               V počátcích vzniku sboru to nebylo vůbec jednoduché. Sbor sice získal starou obecní stříkačku z roku 1826, ta ale bohužel neměla vlastní sací zařízení, a voda se do ní musela nalévat vědry. Vzhledem ke špatné finanční situaci spolku, na koupi nové stříkačky nepomohl ani finanční prostředek darovaný prostřednictvím císaře Františka Josefa I. v hodnotě 100 zlatých. Další problém byl s výcvikem hasičů.
               První větší požár od založení spolku propukl 12. ledna 1879 v domech na dolním rohu náměstí (domy okolo dnešního obchodu pana Kalouse). Za zdolání požáru a uchránění poblíž stojící budovy okresního soudu (budova bývalého družstva Sněžka) rokytnický sbor obdržel pochvalné uznání od ministerstva spravedlnosti ve Vídni. Vzhledem k takto skvělému úvodu se sboru podařilo prosadit zakoupení nové stříkačky hydrofor u firmy Smékal, kterou financovalo město ze své pokladny.


               V roce 1900 došlo při silné bouři k požáru od blesku ve třech domech najednou. V Nebeské Rybné a Souvlastní hořely oba statky, a jako třetí hořela chalupa v Pěčíně. Po příjezdu sboru na místo, už u požáru asistovaly okolní jednotky. Proto bylo později rozhodnuto, že spolek nebude vyjíždět k požárům do obcí, kde už byl založen sbor, ale počkají na výzvu v případě většího rozsahu požáru.
               V roce 1913 si spolek pořídil lezecký stojan ze železa. Na výstavě v Praze roku 1924 byl zakoupen pojízdný žebřík. První motorové stříkačky se sbor dočkal v roce 1928, která byla zakoupena při účasti na zemském hasičském sjezdu v Chomutově. V roce 1929 měl sbor dále ve výzbroji tzv. odnímatelnou stříkačku, dvoukolový naviják s hadicemi, dva vozové navijáky s hadicemi, vůz pro mužstvo a dvě sady žebříků na malých vozících. Vzhledem k takto rozsáhlé výzbroji neměl sbor dostatečně velkou zbrojnici, a tak bylo nutné skladovat výzbroj i na více místech.

               Po nástupu Hitlera k moci se aktivita česko-německého spolku začala vytrácet vzhledem k národnostní nenávisti. Po 10. říjnu 1938 byla Rokytnice připojena spolu s ostatním pohraničím na základě uzavřené Mnichovské dohody k sousednímu Německu. Od této chvíle končí jakékoliv informace o činnosti sboru v tzv. „Třetí říši“, který přešel pod organizovanou složku policejního hasičstva, tzv. „Feuerpolizei“.
               Osvobození republiky a navrácení pohraničí zpět k vlasti v květnu 1945, bylo přímým podnětem k obnovení spolku. Ze tří zbrojnic byly převzaty 4 ks ručních stříkaček za koňský potah včetně hydroforu, 2 ks starých stříkaček Flander, hadice a dvoukolový výsuvný žebřík. Prvním poválečným velitelem se stal Jindřich Gregor, který v začátcích zajišťoval požární bezpečnost v obci pouze s několika občany. Už v létě téhož roku, vlivem přicházející vlny dosídlenců z vnitrozemí, stoupl počet členů ve sboru téměř na šedesát. V této době byl i založen divadelní spolek sboru, díky kterému bylo v roce 1949 ve sboru celkem 154 členů a stal se tak nejaktivnějším spolkem v Rokytnici. V roce 1948 se začala uskutečňovat přestavba bývalého obytného komplexu, za budovou místního národního výboru, na novou požární zbrojnici.
               V letech 1949-51 se náš sbor proslavil především pořádáním zimních hasičských přeborů na lyžích. V prvním roce se přeboru zúčastnilo 13 sborů z celé republiky, mezi nimi byli i např. hasiči z Vysokých Tater. Soutěžilo se v sedmi disciplínách běhu na lyžích. V následujícím roce byl přidán i noční závod a přebor se, vzhledem ke svému rozsahu a velkému počtu přihlášených závodníků, pořádal ve třech dnech. I přes kladné ohlasy, kdy se všichni závodníci cítili v Rokytnici dobře, zahraniční účast a organizaci na vysoké úrovni, byl III. ročník, po rozhodnutí Ústředního svazu tělovýchovy, bohužel tím posledním.

               1. ledna 1951 vstoupila v platnost reorganizace hasičstva. Veškerou výzbroj a výstroj pro hasiče opatřovaly národní výbory. Tímto krokem se místní hasičská jednotka stala přímo závislá na místním národním výboru a byla využívána ke všemu, čeho bylo třeba – výpomoc v JZD, výstavba obce, činnosti Svazarmu, atd.
               V roce 1960 byl politický okres Žamberk rozdělen na okres Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou, ke kterému bylo město Rokytnice přičleněno. Hasiči vytvořili okresní organizaci se sídlem v Rychnově nad Kněžnou. Nový okres byl rozdělen na 30 okrsků. Rokytnici byl spolu s dalšími okolními sbory přiřazen okrsek číslo 13.
               Významným rokem činnosti byl rok 1961, kdy byl sboru udělen za mimořádně aktivní činnost v požární ochraně a ostatní veřejně prospěšné činnosti odznak „Za zásluhy“. Stejným odznakem byli oceněni samostatně i členové sboru Vladimír Moláček a Miroslav Tobiška.
               V záři 1965 přibyla do výzbroje hasičů autocisterna na podvozku Praga V3S. Doposud byl sbor při požáru odkázán na motorové stříkačky. K přepravě hasičů a techniky se i nadále využíval vysloužilý vojenský nákladní automobil Steyer z roku 1938. Po jeho vyřazení v roce 1977 byl sboru přidělen nákladní automobil Robur, který zde sloužil jako jeho předchůdce k přepravě hasičů a techniky k požáru. V roce 1979 obdržel sbor od profesionálních hasičů z Rychnova hasičskou stříkačku s cisternou na podvozku Škoda 706 RTHP-CAS 25. Praga V3S byla předána jinému sboru pro další využití.

               Zhroucení komunistického režimu v roce 1989, se projevilo i v reorganizaci hasičstva. Sbor mohl opět užívat historický název „Sbor dobrovolných hasičů“ a byl schválen nový znak organizace.
               Pro zlepšení podmínek při přesunu hasičů k požárům, především v zimním období, bylo rozhodnuto o zakoupení staršího vozidla Praga V3S ve skříňovém provedení. Vozidlo bylo ve velmi špatném stavu. Ale během dvou let šikovné ruce hasičů odpracovaly na voze 3000 hodin, aby vozidlo uvedly do řádného technického stavu. Škodu Favorit jsme zakoupili v roce 2003 a upravili ho dle svých potřeb na vozidlo vyjíždějící především k technickým zásahům. V roce 2006 jsme do našeho vozového parku obdrželi automobilovou stříkačku Tatra 148-CAS 32 společně s nákladním automobilem Praga V3S od HZS v Dobrušce. Skříňový vůz Praga V3S byl v roce 2007 nahrazen novým vozidlem Praga V3S zrekonstruovaným na speciální vozidlo do terénu, které nese potřebnou techniku pro jakýkoliv zásah. Vozidlo Volkswagen Transporter 4×4 Syncro dne 7. října 2011 vystřídalo ve své funkci již nedostačující TA Škoda Favorit a je předurčeno k dopravním nehodám a tec nickým zásahům.

               Od roku 1948 jako požární zbrojnice slouží budova vedle obecního úřadu. Ta už je za tuto dlouhou dobu v několika směrech nevyhovující. Tento problém by měla vyřešit přestavba staré nefunkční kotelny za nádražím. Projekt na přestavbu je v pořadí třetím náhradním projektem Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007-2013, Česká republika – Polská republika. Je předpoklad, že se podaří ušetřit na ostatních projektech a finančně bude vykryt i tento projekt z peněz EU. Přestavba však musí být dokončena do 31.12. 2014. Nám nezbývá nic jiného, než čekat a doufat.
               V současné době se sbor účastní mnoha závodů a akcí, a také pořádá okrskové soutěže či setkání Rokytnic ČR. Dále zabezpečuje např. dohled při Anenské pouti či Mikulášské akci. Jednotka spolupracuje i s polskými hasiči v obci Wilkanow, účastní se i dalších hasičských oslav, kde se aktivně podílí při ukázkách zejména ve vyprošťování z havarovaných vozidel či záchrany osob ve výškách a nad volnou hloubkou. Mnoho času také zabere pravidelné obnovovací školení a kurzy, neboť každý hasič musí být odborně proškolen na používání výstroje, výzbroje či záchranářské techniky.
               Hasiči z výjezdové jednotky vyjíždí průměrně k 30ti zásahům ročně. Struktura zásahů již dávno nezahrnuje jenom požáry, které dnes tvoří jenom malé procento, ale zejména dopravní nehody a technické zásahy různého charakteru, jako např. otevírání bytů, záchranné práce při vichřicích a nadměrných dešťových srážkách, odstraňování překážek na komunikacích, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, a mnoho dalšího. Zásahy již zdaleka nejsou tak jednoznačné, jako ještě v minulém století. Svět se neustále vyvíjí, rozmach nových technologií, průmyslová výroba, chemický průmysl, nové technologie ve výrobě automobilů, automatizace a honba za vyšším příjmem společností a koncernů, to vše ovlivňuje a zvyšuje nebezpečí nehod, havárií, výbuchů, úniků nebezpečných látek, aj. Hasiči proto musí být vybaveni a připraveni na jakoukoliv událost, která bude ohrožovat životy a zdraví lidí. Povodně a záplavy ukázaly nezastupitelnou a důležitou roli jednotek dobrovolných hasičů. Profesionální hasiči si dobrovolných jednotek váží a spoléhají na jejich pomoc. Již dnes si při zásazích nezainteresovaní lidé pletou, kdo je profesionální hasič a kdo tzv. „dobrák“.
               Rokytnický sbor má ve svém uskupení i kolektiv mladých hasičů. Ten se každoročně mimo jiné účastní okresního kola celorepublikové hry Plamen a dalších hasičských soutěží. Společně s několika sbory z rychnovského okresu pořádáme čtrnáctidenní hasičský tábor pro mladé hasiče.
               V současné době (k 16. 12. 2012) má sbor celkem 88 členů, z toho je 30 členů mladších 19ti let. Starostou sboru je Milan Horčička, velitelem výjezdové jednotky Petr Fric, jeho zástupcem Petr Buchal, jednatelem, hospodářem a vedoucím mládeže je Milada Vávrová.

               Sbor v letech svých výročí od založení sboru pořádal oslavy. 16. července 1933 proběhla oslava 60. výročí založení spolku. V předvečer oslav se konal slavnostní průvod. Druhý den proběhla polní mše svatá na náměstí. Obě události, vzhledem k deštivému počasí, navštívilo velmi málo lidí. Dobře navštíven byl však taneční večer v místní sokolovně. Při oslavách ke 100. výročí od založení sboru se mimo jiné konal závod požárních hlídek mládeže s účastí tří stovek dětí z okresu, probíhala ukázka hašení starými stříkačkami a přesun z vyšších podlaží pomocí zavěšení na laně z věže kostela na náměstí. Další oslavy proběhly k výročí 125. let na rokytnickém fotbalovém hřišti, kde hlavním programem byly závody v požárním útoku o Pohár starosty Rokytnice v Orl. h. V roce 2003 se výročí 130. let konalo na náměstí. Hasiči předvedli svá vozidla v okružní jízdě městem, dále mohli diváci shlédnout hašení domečku star ou stříkačkou taženou koňmi, záchranu osob z výšky na rokytnickém kostele či ukázku ve vyprošťování osob z havarovaného vozidla.

               Dne 6. července 2013 si náš sbor na rokytnickém náměstí připomene při výročních oslavách 140 let od svého založení. A program oslav? Na ten se už musíte přijít sami podívat, ale věřte, že bude pořádně bohatý. Všichni jste tímto srdečně zváni.